Pomáda, enfleuráž

Je ve své podstatě nejstarším způsobem získávání vonných látek. Jedná se o jednoduchou metodu, kdy jsou rostliny, nebo jejich části, kladeny do studeného tuku nebo oleje, aby se po určité době uvolnily hodnotné látky. Později se extrakce zdokonalila v tzv. anfleráž (z francouzského slova enfleurage), kdy se na natažené plátno v rámu nebo na sklo rozetřela vrstva tuku a na něj se rozprostřely v jedné vrstvě např. květy pomerančovníku, jasmínu, či jiných, čerstvě nasbíraných květů). Tuk do sebe postupně vstřebával vonné silice. Květy se každý den vyměnily a nakonec se odebral i tuk. Takto vznikla pomáda, která se dříve používala k potírání kůže a vlasů před horkým sluncem.  Aby se dosáhlo žádoucí anfleráže, bylo zapotřebí rozpustit pomádu v lihu a výsledná látka se získala následnou destilací vodní parou.

Extrakce rozpouštědlem – konkret, absolut

Extrakce rozpouštědlem je běžná metoda, jak získat co největší množství esenciálního oleje při co nejnižších nákladech. V tomto procesu hraje zásadní roli rozpouštědla - hexan, pentan,  benzen, éter a petroléther, které se používají pro nasycení rostlinným materiálem a aromatických látek.  Tomu říkáme konkret. Konkret se liší nejenom s druhem rostliny, ale také podle použití rozpouštědla. Dále je potřeba odstranit v konkretu vosky, které jsou nežádoucí pro další účelové použití.  Tukové zbytky se odstraní rozmícháním směsi v lihu, poté se směs vymrazí a přefiltruje. Filtrát se dále zpracuje na takzvaný absolut (absolue).

Oproti konkretu je extrakce absolutu méně časově náročná a nemusí se provádět přímo v místě sběru. Absolut neobsahuje alkoholem nerozpustné složky (například vosky), které výsledné aroma potlačují. I když z hlediska nákladů je absolut efektivnější než enfleuráž, extrakce rozpouštědlem má své nevýhody. Ačkoli jsou tyto roztoky cenné pro vonný a parfemářský průmysl, jsou stále více diskutovány dopady na životní prostředí při výrobě, kdy dochází k vysokým únikům hexanu do ovzduší. Samotný hexan je za vysokého tlaku vysoce výbušný a hořlavý. Hexanová extrakce je zatím dominantní metodou separace extraktu z rostlin, vzhledem k  levnější a komerční výrobě, než je extrakce CO2. V neposlední řadě také zůstávají hexanové zbytky přítomny v destilátu a to nezávisle na tom jak dokonale byla hexanová extrakce provedena. Současné standardy EU dovolují hranici 10 částic na milion zbytků rozpouštědla ve finálním roztoku. Tato povolená koncentrace je velmi nízká (0,0001% a méně), nicméně, z terapeutického hlediska je upřednostněn roztok bez jakýchkoliv zbytků rozpouštědla, obzvláště jedná-li se o vnitřní užití.

Superkritická extrakce CO2

Superkritická fluidní extrakce (z anglického supercritical fluid extraction SFE) je extrakce látky z tuhého nebo kapalného vzorku v tzv. superkritickém stavu. Obecně je oxid uhličitý (CO2) znám ve formě plynu a v pevném skupenství ve formě suchého ledu. Tekuté skupenství v normálním atmosférickém tlaku neexistuje. Extrakce superkritickým oxidem uhličitým je tedy separační proces, který využívá skutečnosti, že nad teplotu 31 °C (kritickou teplotu) nelze oxid uhličitý dalším zvyšováním tlaku zkapalnit. Vysoce stlačený plyn pak v superkritickém stavu vykazuje mimořádné vlastnosti - s rostoucí hustotou vrůstá totiž schopnost rozpouštět látky. Jde o fyzikální proces, při kterém nedochází k žádné chemické reakci ani k uvolňování tepla.

Tento způsob extrakce je pro aromaterapii velmi důležitý. Při CO2  extrakci se používají nižší teploty než u parovodní destilace, takže se zachovávají i látky citlivé na teplo. Nedochází k problémům se zbytky rozpouštědel (hexan, pentan….) v extrahované látce. Konečný extrakt obsahuje pouze to, co bylo v původním vzorku a nedochází k dalším chemickým reakcím. Tato extrakce je netoxická, nehořlavá, fyziologicky nezávadná metoda, šetrná k životnímu prostředí, při níž nevznikají škodlivé emise. Látky takto extrahované si ponechávají své původní aroma.

Reference:

1) Robert Wilson: Complete Guide to Understanding and Using Aromatherapy for Vibrant Health & Beauty, 1995

2) Ron Cuba, Carbon Dioxide Extraction: Aromatherapy Today 4/2009

3) E.Trepková,F.Vonášek: Vůně a parfémy, Maxdorf 1997

4) Extrakce silic kmínu pomocí superkritické fluidní extrakce (SFE) http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty/files/23/23-extrakce_silic_kminu_pomoci_superkriticke_fluidni_extrakce_(sfe).pdf

5) J.Culík, T.Horák a kol.Superkritická extrakce kapalin-nová progresivní metoda v pivovarské analytice, cast I. – Teoretické základy superkritické extrakce kapalin a příklady jejího využití. Pivovarský ústav Praha, VÚPS, a. s., Lípová 15, 120 44 Praha 5) 2 / Research Institute of Brewing and Malting PLC, Brewing Institute – Prague, Lípová 15, CZ-120 44 Prague 2, e-mail: culik@beerresearch.cz
Ústav analytické chemie AV ČR Brno, Veveří 97, 611 42 Brno / Institute of Analytical Chemistry, Academy of Sciences of Czech Republic, Veveří 97, CZ-611 42 Brno

6) Extrakce silic kmínu pomocí superkritické fluidní extrakce (SFE) http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty/files/23/23-extrakce_silic_kminu_pomoci_superkriticke_fluidni_extrakce_(sfe).pdf

7) http://www.flavekotrade.cz/flavekotrade/ciste-prirodni-extrakty-a-oleje/metoda-superkriticke-extrakce.htm